Svátky slunovratu

Jarek Nohavica

EmOd rána zvoní u mě telefAmon, a já ho radši nEmezvedámAm,
oEmd rána zvoní u mě telefoAmn, a já takový noEmrmální strach máAmm,
žeEm na mě vědí něco, co na sebe neAmvím ani jáEm, ani jáHm.  Em 
2:O svátcích slunovratu, převlečen za maňáska, hrál jsem co hrál,
rum pil, třaskavé kapsle třaskal a boží jméno nadarmo do úst bral,
a on se na mě dívá a vidí, co nevidím ani já, ani já.
R:EmOči máme po otcGích a vlasy po matkAmách,
ale jsme nEmapůl sirotci a nHmapůl děti všech,
hledáme jmCéna na náhrobcAmích a jiných památkH7ách,
my bEmezprizorní, my AmumístěnH7í v panelových internátEmech.
3:V muzeu voskových figurín svítí modrá lucerna,
hlídač dal si dvacet a jeho stará doma je mu nevěrná,
tišeji, tišeji, tišeji, zloději, zloději, zloději!
4:Dejte mi krompáč, rýč a lopatu, já nejlíp znám své rozměry,
dejte mi krompáč, rýč a lopatu a počítejte údery,
prvý, druhý, třetí, čtvrtý, od narození k smrti.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:21:57.181+00:00
Výsledky hledání: